č.1.Belndy

20. října 2009 v 18:43 | Abuinka |  Blendy pro vás
 

Kody bella sara

15. října 2009 v 14:48 | ...[aBu]!!n_Qa♥
6F3LLPHTNQ shaga
FDH5NTZD4R lucas
DNS49QP3CR graia
9QRP62PMGD juno
ZDWWPFTCKJ bukefalos
BAB#POSTER03 petal poster
BAB#POSTER02 cirra poster
BAB#POSTER04 janie poster
BAB#POSTER01 bella and bello poster
ZCC9M5XDMQ persephone
6F4S9ZJRPH moonlight
6HNZW3X4Q9 rose
FDH5R59C5Z hellowen
fdzmx9xj5s skipper
fdzn2x9znp honey
5X5724MSCZ ghost
6DTSLF2GDW starfighter
Fdwqc2zzcw santos
FDS47CXLF6 jonathan

O Artemis

15. října 2009 v 14:43 | LucinkaVizovice


Artemis se narodila ve stáji společně s koníky Bella Sara.Ostatní koníci se jí ale posmívali za to,jaké má divné pruhy.Artemis byla smutná a nechápala,proč se jí ostatní koníci smějou.Jednoho dne přiletěl do stájí krásný pegas jménem Pegasus.Pegasus si všiml,že je Artemis smutná . ,,Proč jsi tak smutná?" zeptal se Pegasus. ,,Ostatní koníci se mi smějí že jsem jiná!" řekla Artemis a rozplakala se.,,Nebreč!Nezáleží na tom,jak vypadáš,ale jaké máš srdce!" řekl Pegasus a odletěl pryč.Artemis si uvědomila,že Pegasus měl pravdu-nezáleží na tom,jaké máte oblečení nebo vlasy,ale důležité je,jak se chováte k druhým.A od té doby už Artemis nebyla smutná.
 


Icehornův příběh

15. října 2009 v 14:40 | ...[aBu]!!n_Qa♥ |  Moje příběhy
Icehorn žil v zaledněné oblasti severu severu.Žil tam skoro sám,protože srst většiny koní byla příliš řídká,takže koním by byla zima.Icehornovi se nejdřív líbilo každý den vstát,proběhnout se po ledu,uždíbnout si křehoučký trs trávy a každý den to samé.Ale za nějaký čas ho stejný styl života začal nudit a z toho veselé,krásného a sebevědomého koníka se najednou stala úplná koňská troska.Celý den byl smutný,neveselý,protivný a velice osamělý.Po mnoho dní se takto trápil.Jednoho krásného slunečného dne se ale Icehorn rpzhodl,že takto žít už dál nechce.Slunko svítilo nad touto zaledněnou oblastí nezvykle silně,a tam dole u oceánu začaly tát ledy.Icehorn se tedy rozhodl.Teď nebo nikdy !Běžel a zčásti i klouzal ze svahu dolů a běžel vysokými závějemi sněhu k samému tajícímu ledu.Stoupl si na okraj a čekal,až slunce jeho kus ledu odlomí od pevniny.Za chvíli začalo být slyšet praskání a Icehorn už se plavil na vratké kře vstříc novému,lepšímu životu.Další den,po probdělé noci začínal mít hlad i žízeň.Kra navíc stále tála a přes noc se zmenšila nejmíň o 5 centimetrů.Byla dost veliká,ale Icehorn nevěděl,jak daleko nebo blízko je teplým krajům Severu Severu...Bál se jen pohnout,aby se kra nepřevrátila a on nebyl navždy pohřbený na dně studeného oceánu.Příští dva dni snad v noci ani na vteřinu nemrkl okem.Ráno ale vidí jakési zamlžené tvary.Vypadají jako pevnina.odpoledne již přistane na skoro 3 metrové kře ke břehu a vyskočí.Pak se pořádně prospí.Navečer se sem přijde podívat Mireldis - princezna.Každý večer se sem chodí koupat.Pod stromy vidí spícího Icehorna.Myslí si,že je mrtvý.Nechá ho tedy převést do paláce,kde se po mnoho dní uzdravuje z náhlé změny teploty.Když se úplně vyléčí,potají se zamiluje do Mireldis.Ona ´do něho taky a jednoho dne si to vše řeknou.A protože jejich láska byla vzájemná,vzali se.A tak to byl šťastný konec...

2.Bella Sara

14. října 2009 v 17:52 | ...[aBu]!!n_Qa♥ |  Moje příběhy
Ondine si často hrála se svými přáteli - Bublinovými želvami , na břehu jezera kde žila . Ondine a její přátelé šplouchali a foukali bublinky po celý den . Ondine milovala když si mohla hrát s přáteli, ale někdy se cítila osamělá , a moc si přála, aby si s ní hrál u jezera jiný kůň . Jednou ráno dostala Ondine nápad . Zafoukala na zvláštní bublinu , která se vznesla a byla odnášena ranním vánkem . Bublina následovala řeku dolů směrem k moři . Bublina se hnala přez vlny nad mořem, kde Flipper - vodní kůň skákal přez vlnobití . Flipper skákal , ale najednou něco přilákalo jeho pozornost . Viděl bublinu , jak letí směrem k němu . Nebyla to však obyčejná bublina . Tato bublina byla ve tvaru srdce . Flipper byl velice překvapen, protože ještě nikdy takovou bublinu neviděl . Proto do ní začal strkat nosem , a ihned poznal, že kouzelnou bublinu poslala Ondine aby ho našla . Bublina zrůžověla . Flipper tedy foukl do bubliny, a ta se začala hnát nahoru zpět k jezeru . Ondine netrpělive čekala až se bublina vrátí . A opravdu - Za chvíli u její nohy přistála růžová bublina , která vytvořila obraz vytvořený v její mysli . Ondine věděla, že Flipper na ní čeká dole u moře . Běžela jak nejrychleji mohla , přez řeku dolů na pláž . Tam už na ní čekal ve vlnobití Flipper . Vyskočil z vody, na pozdrav . Ondine se od té doby už nikdy necítila sama.

1. Bella Sara

14. října 2009 v 17:44 | ...[aBu]!!n_Qa♥ |  Moje příběhy
Kdysi dávno, dvě velká stáda koní tryskala po celém Sever Severu . Sever od Severu je ovšem tak obrovský, že se dvě stáda nikdy navzájem nesetkaly . První stádo bylo pod vedením krásné bílé klisny, která byla plná radosti a energie . Druhé stádo bylo vedeno černým hřebcem , který žil život každý den jako by byl jeho první .Oba koně byli velmi odlišní od zbytku koní v jejich stádech . Oba to byli mocní koně kteří ochraňovali ostatní, a také věděli víc , než věděl jakýkoliv normální kůň . Když pršelo nebo bylo horko, věděli kde je nejbezpečnější místo kde by se mohli schovat, a věděli že někde v Sever Severi žijí další koně jako oni .Tito dva koně strávili mnoho let vedením jejich stád přez hory, louky a kolem moře , a vždy věděli, že jsou k sobě jeden druhému blíž a blíž . Jednoho krásného rána oba přišli na protější stranu Velkého jezera . Voda se z jezera čeřila, ale přesto nebyl žádný vítr . Všichni ostatní koně ve stádech zmrzli jako sochy v zahradě , a jakési kouzlo je drželo na místě . Dva vůdci stád se procházeli kolem jezera . Když se k sobě přiblížili, a jejich nosy se dotkly, veliký vítr zafoukal ze severu, a všechno se zase dalo do pohybu tak, jako předtím . Bella a Bello věděli, že spolu budou už navždy.


Baby UrdBella



Bello

O hříběti Sindy

14. října 2009 v 15:44 | ...[aBu]!!n_Qa♥ |  Moje příběhy

O hříběti Sindy


Sindy byla už dospělá klisna, byla béžová
ale krásná.Každej den s ní Jesicca trénovala
krok,klus,cval a trysk byla moc dobrá ve cvalu.
Ze Sindy se stala hodná a šikovná klisna,
Jesicca jí říkala že je jako její máma,ale ta
jí už umřela, také jí říkala že je šikovná za
každý povedený výkon dostala její,
oblíbenou mrkev nebo kousek jablka.
Jednoho dne byla Sindy ve stáji a Jesicca,
jí vyhřebelcovala a potom šli ven na projížďku,
do lesa sami protože Jesicce bylo už osmnáct let
takže už mohla sama do lesa na projížďku.
Sindy s Jesiccou byli moc vystrašené tak se radši
vrátili ke stájím, radši šli trénovat klus a cval,a
potom jak skončili tak Jesicca sundala Sindy sedlo
ohlávku všechno a dala jí do boxu tam jí dala čerství
vodu a jídlo.A šla domů vot té doby Jesicca furt
jezdí na Sindy a má jí ráda jako Sávu.



To je konec.

O hříběti Sindy

14. října 2009 v 15:15 | ...[aBu]!!n_Qa♥ |  Moje příběhy

O hříběti Sindy

Jednoho dne se šla Jessica project na Sávě. Sáva byla Sindy maminka.
Sindy byla ještě hříbě,ale jednou přšla instruktorka koní a Sávu vodvezla na dostihy.
Sindy byla celá nešťastná nevěděla kam její maminku vezou.
Pak dali Sávu zpátky do boxu k Sindy.
Když přijela Sáva, byla unavená s dostihů.
Sindy byla vystrašená jak viděla její maminku unavenou.
Ale nakonec jak byla Sáva moc vyčerpaná, umřela.
Sindy nevěděla co se děje a tak hlavou žďouchla do její maminky.
Nehejbala se a tak přišla Jesicca se podívat na Sávu,
Sáva byla Jesicci kůň.Když viděla Jesicca Sávu ležet na zemi,
šla k ní a a řekla Sávo vzbuť se prosimtě a brečela.
Potom se Jesicca musela smířit že Sáva umřela vot tý doby
se o Sindy stará jenom Jesicca.Sindy už trochu vyrostla




Pokračování příště.

Kostra koně

14. října 2009 v 14:47 | ...[aBu]!!n_Qa♥ |  něco o koních

Kostra koně

Kostra koně je mimořádně účelná, pevná a odolná. Skládá se z 252 kostí. Jsou to vlastně části a částečky jedné velké "stavebnice", které do sebe přesně zapadají, každá má určité místo a funkci a nedá se jinou nahradit. Na rozdíl od člověka kůň nemá žádnou obdobu klíční kosti.
Kostní tkáň je velmi tvrdá tkáň v těle. Skládá se z kostních buněk a mezibuněční hmoty, která obsahuje 60% anorganických látek. Kost zvenčí pokrývá vazivová blána - okostice, pod ní se nachází různě silná a velmi pevná kostní tkáň, která uzavírá prostor kostní dřeně (dřeňové dutiny). Žlutá kostní dřeň tvoří střední část dlouhých kostí a nahrazuje v průběhu dospívání červenou dřeň. Na koncích dlouhých kostí a v ostatních kostích je porostor kostní dřeně vyplněn kostní hmotou v podobě tenkých lamel a tyčinek. V něm se nachází červená kostní dřeň bohatá na buněční elementy a cévy, které se zúčastňují na tvorbě krve a kostní tkáně. Šedá kostní dřeň se nachází jen u velice starých zvířat a může vzniknout degenerací žluté dřeně. Přes okostici prochází mnohé nervy, proto je velmi citlivá na bolest. Okostice má velký význam pro výživu i vývin kostí a může vytvářet novou kostní tkáň. Okostice reaguje po delším a dostatečně silném dráždění tak, že tvoří na kostní tkáni novotvary, což je důležité hlavně při léčebném procesu zraněných kostí.
Kosti podle tvaru rozdělujeme na dlouhé, krátké a ploché kosti.
  • Dlouhé kosti se skládají z trubicovitého těla, na konci kterého nasedají kloubové hlavice (epifýzy). Na epifýzách se nacházejí kloubové plochy a výběžky, na které se upínají svaly, šlachy a vazy. Mezi dlouhé kosti patří hlavně kostí končetin (záprstní kosti...)
  • Krátké kosti mají přibližně stejnou šířku, délku i tloušťku a jsou vyplněné houbovitou hmotou. Patří sem například obratle páteře.
  • Ploché kosti mají tvar podobný destičkám různé velikosti. Jsou vyvinuty do šířky a délky, ale tloušťka je malá. Na plochých kostech se nachází venkovní vrstva, vnitřní kompaktní destička a mezi nima se nachází tenká houbovitá vrstva. Ploché kosti tvoří lebku, pánev, lopatku a žebra.
Všechny kosti mají na určitých místech pórovité otvory, kterými prochází cévy vyživující kostní buňky.
SPOJENÍ KOSTÍ
Spojení kostí může být pohyblivé anebo nepohyblivé. Nepohyblivé spojení kostí se nachází na hlavě. Pohyblivé spojení kostí umožňuje pohyblivost kostry a skládá se z tkaniv, chrupavek, svalů a z kloubů. Velmi důležité svalovo-kostní spojení je připojení hrudníkových končetin k trupu pomocí lopatkového svalstva.
Pro pohyb jsou nejvýznamnější klouby. Nacházejí se na koncích končetinových kostí, kde vytvářejí kloubní jamky a kloubní hlavice, případně kloubní válce, anebo záhyby. V kloubu spjené zakončení kostí jsou pokryté chrupavkovými povlaky, které umožňují točení, klouzání anebo kroucení v závislosti od funkce kloubu. Kloub je obalen kloubním pouzdrem. Každé kloubní pouzdro má vnější vrstvu skládající se z tuhého vaziva a vnitřní tvoří jemná žlutavá synoviální blanka. Tato blána vylučuje do kloubní dutiny kloubní mazivo (synovia), které vyživuje kloubní chrupavky a zabraňuje jejich vzájemnému tření v pohybu.
Podle tvaru rozeznáváme kulovitý, sedlovitý, válcovitý a plochý kloub.
Při běhu koně končetinové klouby pracují v jedné rovině, protože se musí pohybovat co nejrychleji dopředu. To vysvětluje jejich těžkopádnost při pohybu do stran.
img136/8876/wholehorseanimsg1.gif
KOSTRA TRUPU
Kostru trupu tvoří páteř, žebra a hrudní kost.
  • Páteř je základem kostry a na ni se upínají všechny ostatní části kostry. Páteř je oporou těla, proto musí být pevná, pružná a musí mít schopnost nést břemeno. Skládá se z obratlů, které jsou spojeny klouby a upevněny vazy. Mezi plochami obratlů jsou umístěny meziobratlové plotýnky, které tlumí nárazy. Těla obratlů a obratlové oblouky uzavírají obratlový a páteřní kanál, ve kterém se nachází mícha a míšní nervy. Páteř tvoří 7 krčních obratlů, 18 hrudních obratlů, 6 bederních obratlů, 5 křížových obratlů a 17 - 19 ocasních obratlů.
    Počet krčních obratlů je takřka u všech druhů zvířat stejný. Hrudní obratle mají malé tělo a vysoké trnové výběžky. Spojují se s žebry pomocí kloubů tak, že každé žebro je spojeno vždy se dvěma obratly. Vzhledem k tomu, že hrudní obratle jsou navzájem velmi úzce spojeny, pohyblivost hrudní části páteře je velmi malá. Bederní obratle jsou nejdelší a nejsilnější. Mají vyduté kloubní plochy, proto je pohyb páteře v bedrech do stran značně omezen a možné je jen ohýbání. Všechny křížové obratle jsou srostlé a tvoří křížovou kost. Příčina ztráty pohyblivosti je v tom, že přes úsek křížové kosti se přenáší pohyb pánevních končetin zezadu dopředu. Křížové obratle jsou navzájem tak pevně spojené, že pohyb je bez ztráty energie.
  • Žebra tvoří kostěný základ hrudníku. Jejich počet odpovídá počtu hrudních obratlů, tj. kůň má na obou stranách 18 žeber. Každé žebro se skládá z kosti a z chrupavky. Prvních 8 žeber se pomocí žeberních chrupavek a kloubu spojejí s hrudní kostí a nazývají se pravá žebra. Posledních deset žeber se s chrupavkami přikládají vedle sebe, vytvářejí žebrový oblouk, proto se nazývají nepravá žebra.
  • Hrudní kost koně tvoří šest článků navzájem spojených chrupavkami.
KOSTRA HRUDNÍ KONČETINY
Hrudní končetiny mají převážně opornou funkci. Skládají se z lopatky, z ramenní kosti, z kostí předloktí, zápěstních kostí, záprstních kostí a z kostí prstů.
  • Lopatka je plochá kost trojúhelníkového tvaru, uložená na boční ploše přední části hrudníku. Na lopatku se upínají silné svaly a šlachy. Lopatka spolu s ramenní kostí vytváří ramenní kloub, ve kterém se uskutečňuje ohýbání a natahování. V ramenním kloubu šikmá plocha lopatky tvoří s ramenní kostí úhel asi 90°. Podle jejího uložení hovoříme o šikmé nebo strmé lopatce.
  • Ramenní kost je mohutně vyvinutá kost, která má na rozšířených zakončeních a na těle drsné výběžky. Zde se upínají a odstupují ramenní svaly. S kostmi předloktí vytvářejí loketní kloub. Je to válcovitý kloub, ve kterém je možné jen ohýbání a natahování.
  • Kosti předloktí se skládají původně ze dvou kostí: vepředu je uložená vřetenní kost a za ní se nachází loketní kost. V rámci vývoje a přizpůsobování se na rychlý pohyb, loketní kost částečně zakrněla a zůstaly z ní jen její horní dvě třetiny, a to horní část s mohutnými loketními výběžky. Zkostnatění a srostení obou kostí způsobilo, že se stal jejich vzájemný pohyb zbytečný. Loketní výběžky slouží jako silné páky, na které se upínají svaly natahovačů.
  • Zápěstní kosti tvoří dvě řady krátkých kostiček.
  • Záprstní kosti tvoří dlouhé kosti. Holenní kost je trubicovitá cylindrická kost a na její zadní stěně se nacházejí dvě hrotnaté kosti. Vzadu nad spěnkovým kloubem jsou dvě sezamské kosti.
  • Prst se skládá ze spěnkové, korunkové a kopytní kosti. Spěnková kost spolu se záprstní kostí vytvářejí spěnkový kloub. Kloubní zakončení zápěstní kosti vyčnívají tak, aby zapadly do záhybů na spěnkové kosti. Korunková a spěnková kost se spojují v korunkovém kloubu. Kopytní kost má tvar tupého kužele. Na kopytní kosti vzadu vystupují dva větvovité výběžky odpovídající tvaru kopyta a na jejich horní části se nachází kopytní chrupavka. Směrem k chodidlu leží střelková kost, která vytváří klouzavý polštář pro šlachy hlubokých ohýbačů. Úhel spěnkového kloubu směrem dozadu způsobuje, že se tělesnou hmotností zatěžuje více zadní část kloubů a šlach ohýbačů. Sezamské kosti, které se tu nachází a jsou navzájem pevně spojeny vazy zmírňují tlakové zatížení šlach ohýbačů.
KOSTRA PÁNEVNÍ KONČETINY
Pánevní končetiny jsou pevně spojeny s trupem pomocí pánevního pletence tak, že je možné přenášet sílu bez ztráty energie. Kostru pánevní končetiny tvoří pánevní pletenec představovaný pánví a kosti volné končetiny, kterou tvoří stehenní kost, kolenní kloub, bérce, hleznový kloub, zadní holeň, spěnkový kloub, spěnka, korunkový kloub, korunka, kopytní kloub a kopytní kost.
  • Pánev tvoří dvě pánevní kosti, které spolu s křížovou kostí vytvářejí pánevní kruh. Pánevní kosti se spojují a tvoří pánevní sponu. Každá pánevní kost se skládá ze tří srostlých kostí. Pánev klisen má kulatý průřeza pánev hřebců vysoký oválný průřez s podstatně menším průměrem. Během porodu se pánevní prstenec ještě rozšíří. Spojení mezi pánví a stehnem umožňuje kyčelní kloub. Vzhledem k pevným kloubovým vazům a silnému osvalení je jeho pohyblivost tak omezená, že je možné jen ohnutí a natáhnutí.
  • Stehenní kost je nejmohutnější dlouhá kost. Kolenní kloub je dvojitý kloub. Skládá se z kloubu vytvořeného mezi stehenní kostí a kostmi bérce, ve kterém se nerovnosti obou kloubních ploch vyrovnaly pomocí vložek z vazivové chrupavky. Druhý kloub je vytvořen mezi kolenní kostí a kladkou stehenní kost a je výrazně klouzavým kloubem. Dva postranní vazy a tři stejné vazy čéšky zabraňují tomu, aby čéška klouzala bokem.
  • Kosti bérce se původně skládaly z tlusté holenní kosti a tenčí lýtkové kosti. Kůň má zachovanou jen horní část lýtkové kosti, která je tenká a přiložená k holenní kosti. Hleznový kloub tvoří šest kostí uspořádaných ve třech řadách. Kloubního spojení s kostí holenní (úhel je v rozsahu 145° - 150°) se účastní pouze kost hleznová. Šroubovitý kloub umožňuje pouze ohyb a natažení kosti. Dozadu z kloubu vyniká kost patní, na kterou se upíná Achillova šlacha. Poněvadž rovina osy kloubu se nekryje se střední osní rovinou těla, je vnitřní strana hlezna více zatěžována než vnější (je příčinou vzniku špánku). Hleznový kloub má být mohutný, dlouhý, široký, suchý a jeho hrany se mají ostře rýsovat.
  • Nárt (zadní holeň) je delší než holeň přední končetiny. Při delší holeni může kůň vyvinout větší rychlost, je však více namáháno hlezno.
  • Prst je obdobný jako u přední končetiny, jen spěnka zadní končetiny je mírně strmější než u přední a tvar kopyta je mírně užší.
KOSTRA LEBKY
Zvláštním kostěným útvarem je lebka, vzniklá pevným srůstem mnoha plochých kůstek. Svými dutinami vytváří ochrannou schránku pro citlivé smyslové orgány (čichu, sluchu, zraku, chuti) a především pro samotné "řídící centrum" ukryté v nevelké dutině pod čelní kostí - pro mozek.

Chody koní

14. října 2009 v 14:45 | ...[aBu]!!n_Qa♥ |  něco o koních
Chody
Mezi přirozené chody koní a poník patří krok ,klus ,cval a trysk.V kroku ujdou asi 6,5 km/hod,klusem 11 - 24 km/hod.Nejrychlejší dostihoví koně dokážou běžet rychlostí kolem 65 km/hod.

KROK KONĚ
Při cvalu i při trysku je kůň nebo poník na zlomek vteřiny všema čtyřma nohama nad zemí (neboli ve fázi vznosu).Na okamžik také nese váhu celého těla jen jedna noha.

Kam dál